Knihovna 21. století – místo, které není jen pro knihy, ale i návštěvníky

návrh nové knihovny E. Petišky
Autor: Městské listy, Brandýs...

Řekne-li se knihovna, mnozí si stále představí místo, kam se chodí pouze pro knihy. Ve skutečnosti se však role veřejných knihoven v posledních desetiletích výrazně proměnila. Knihovna 21. století je otevřeným, bezpečným a přívětivým prostorem, který slouží všem bez rozdílu. Je místem, kde se lidé mohou setkávat, vzdělávat, tvořit, odpočívat a smysluplně trávit svůj volný čas.

Moderní knihovna nabízí mnohem více než jen regály plné knih. Je komunitním centrem, kde se pořádají přednášky, besedy, výstavy, workshopy, vzdělávací programy pro školy i seniory nebo aktivity pro rodiny s dětmi. Je také jedním z mála veřejných prostorů, kde může člověk strávit celé odpoledne zcela zdarma. Samozřejmostí jsou čítárny, studijní místa, relaxační zóny i prostory pro neformální setkávání. Knihovna může být „obývákem města“.

Odborníci často označují knihovnu za tzv. třetí místo. Vedle domova, který představuje náš první životní prostor, a zaměstnání či školy jako prostoru druhého, potřebuje každý člověk také místo neutrální, snadno dostupné a otevřené všem. Místo, kde se cítí dobře, může se potkat s ostatními nebo být jednoduše chvíli sám. Právě veřejná knihovna tuto roli díky své otevřenosti, dostupnosti a rozmanitosti služeb přirozeně naplňuje.

Knihovna je zároveň významnou vzdělávací institucí. Pomáhá lidem orientovat se v nepřeberném množství informací, rozvíjí čtenářskou, informační i digitální gramotnost a učí kritickému myšlení. Za těmito službami stojí knihovníci, jejichž profese se za poslední roky výrazně proměnila. Dnešní knihovník není pouze správcem knihovního fondu, ale také průvodcem světem informací, organizátorem kulturních akcí, lektorem, moderátorem i komunitním pracovníkem. Jeho práce vyžaduje odbornost, kreativitu, komunikační dovednosti a ochotu neustále se vzdělávat.

Všechny tyto principy se snaží naplňovat také Knihovna Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Nabízí nejen tradiční výpůjční služby, ale také přístup do digitálních knihoven, rešeršní služby, online správu čtenářského konta a rezervaci dokumentů, výdej prostřednictvím výdejních boxů, digitální čtenářské průkazy a řadu dalších moderních služeb. Každoročně připravuje přibližně dvě stovky vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí určených dětem, studentům, dospělým i seniorům.

Aby však mohla knihovna všechny tyto služby poskytovat na odpovídající úrovni, potřebuje také odpovídající prostory.

Nestačí pouze místo pro knihy. Moderní knihovna potřebuje prostory pro vzdělávání, přednášky, setkávání komunit, individuální studium, práci s dětmi, odpočinek i neformální trávení volného času. Právě zde naráží naše knihovna na své limity.

Podle dokumentu Standard pro dobrou knihovnu, který stanovuje doporučené podmínky pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, by měla knihovna disponovat nejméně 60 m² veřejně přístupné plochy na 1 000 obyvatel. Naše město mělo k 1. lednu 2026 celkem 21 489 obyvatel, což znamená, že knihovna by měla mít přibližně 1 300 m² prostor určených veřejnosti (bez kanceláří, skladů, chodeb a technického zázemí). Ve skutečnosti však mají obě knihovny (v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi) dohromady pouze 330 m² – brandýská knihovna zhruba 230 m² a boleslavská kolem 100 m². Jinými slovy, občanům dnes nabízíme přibližně jen čtvrtinu prostoru, který doporučují odborné standardy.

Přesto se knihovna snaží nabízet co nejširší spektrum kvalitních služeb a vytvářet příjemné prostředí pro všechny návštěvníky. Do budoucna však bude stále důležitější vytvořit podmínky odpovídající tomu, co od veřejných knihoven očekává současná společnost.

Po představení studie revitalizace areálu Na Dolíku architekti dokončili i návrh objektu Knihovny Eduarda Petišky, který má být dominantou tohoto nově vznikajícího centra služeb ve Staré Boleslavi. Základním cílem návrhu kanceláře Ing. arch. Terezy Moravcové je vytvořit příjemné místo podporující vzdělávání i společné setkávání lidí.

Návrh nové Knihovny Eduarda Petišky vychází z dlouhodobé koncepce rozvoje knihovny a z proměny role veřejných knihoven v současné společnosti. Knihovna již není vnímána pouze jako místo pro půjčování knih, ale jako otevřené vzdělávací, kulturní a komunitní centrum, které poskytuje kvalitní veřejný prostor pro všechny generace.

Cílem návrhu dispozičního řešení bylo vytvoření jednotlivých funkčních zón, které bude možné provozovat odděleně i současně. Kromě jednotlivých výpůjčních oddělení tak v objektu vznikne samostatný multifunkční sál s teleskopickým hledištěm, menší sálek nebo učebna v podkroví, rovněž s možným samostatným provozem.

Důraz byl vedle doplňkových aktivit kladen také na rozšířené funkce jednotlivých oddělení. Součástí dětského oddělení je místnost pro výukový program předškolních a mladších školních dětí, koutek pro nejmenší, samostatné oddělení teens s klidovou zónou. V oddělení dospělých se kromě knižního fondu nachází také klidová čítárna a dvě samostatné studovny.

Knihovna 21. století není luxusem ani nadstandardem. Je přirozenou součástí moderního města a investicí do vzdělanosti, kultury, mezigeneračního setkávání i kvality života jeho obyvatel. Je místem, které propojuje lidi, podporuje celoživotní vzdělávání, pomáhá překonávat sociální rozdíly a posiluje místní komunitu. Každá návštěva knihovny je investicí nejen do jednotlivce, ale i do budoucnosti celého města.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Městské listy, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Titulek je redakční.